Historická literatura i další prameny běžně prezentují Dejvice jako jakési bílé místo na mapě Pražského povstání v Květnu 1945. S výmluvou, že se zde tehdy snad vůbec nic nedělo, protože tyto Dejvice drželi pevně „Němci“. Tato knížka však není fikce, protože tomu tak vůbec nebylo! Je pravda, že podivuhodný a dokonce poněkud záhadný válečný příběh Dejvického nádraží a jeho obránců je už sám o sobě snad až neuvěřitelný. Ale stal se, navíc s dramatičností, razancí a důsledky, které odpovídaly velikosti všech, kteří v něm sehráli své velké, ne-li dokonce životní role. Čtenáři se tak nabízí docela jiný pohled na skutečně bojující noblesní pražskou čtvrť a zároveň výjimečný morální imperativ, který její občané přijali za svůj do té míry, že ač je naší době tak snadno znevažovaný, dodnes naprosto nevyvanul.